Pravidelný a vyvážený jídelníček tvoří základ našeho zdraví, správného vývoje a fungování celého organismu. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vytvořila výživovou pyramidu, která graficky znázorňuje, které potraviny bychom měli konzumovat nejvíce a které naopak nejméně. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ji po několika letech rozšířilo o pohybovou aktivitu. Pyramida je sice zaměřena na všeobecné zásady pro širokou veřejnost, u sportovců jsou však o to důležitější.

Základním zdrojem energie při vytrvalostním výkonu jsou sacharidy. Tvoří základ zdravého jídelníčku. Mají tvořit 60 – 70 % celkového denního energetického příjmu. Je důležité si ale vybírat ty, které jsou obohacené o další nutričně významné látky, a nejedná se jen o zdroj tzv. prázdné energie. Nad každou potravinou je potřeba se trošku zamyslet. Jako příklad uvedu srovnání 100g celozrnného rohlíku a 100g tukového rohlíku. Pokud bychom se dívali jen na energetickou hodnotu (kJ/kcal), tak nás překvapí, že celozrnný rohlík stejné hmotnosti má často vyšší energetickou hodnotu. Je to dáno ale tím, že obilná zrna, ze kterých je mouka cereálního rohlíku vyrobena, jsou bohatší na další živiny. Navíc cereální rohlík je často posypán slunečnicovými semínky, lněným semínkem, mákem, které jsou zdrojem esenciálních látek, avšak navyšují celkovou energii.
Z výživového hlediska je cereální pečivo jasnou volbou. Pozor ale, pokud snídáme cereální pečivo před náročným tréninkem či závodem. Právě přítomnost semínek, které jsou sice prospěšné, ale déle se tráví, může způsobit bolesti břicha a nevolnosti. V těchto případech je lepší zvolit bílé pečivo, anebo cereální pečivo bez nerozemletých částí oříšků, semínek a vloček.

Nutnost bílkovin ve sportu je vždy spojována hlavně se silovým trénink. Zvýšený příjem bílkovin je nutný ale i při vytrvalostním sportu. Běžný člověk by měl přijmout denně 0,8 – 1 g/kg těl. hmotnosti bílkovin. U vytrvalostního sportovce se tato spotřeba zvyšuje na 1 – 1,2 g/kg těl. hmotnosti. Bílkoviny jsou jedinou látkou, kterou si tělo neumí uložit do zásob a postupně je čerpat. Jejich pravidelný příjem je nutností. Nejlepším zdrojem jsou živočišné bílkoviny, obsahují totiž celé spektrum aminokyselin v jejich správném poměru a teprve poté se z nich mohou tolik nezbytné bílkoviny tvořit.

Svou důležitou roli hrají také tuky. I když pod tímto pojmem si všichni představí jen velké zlo. Život bez nich by ale nemohl existovat. Tvoří se z nich hormony, které řídí mnoho tělesných procesů, a rozpouštějí se v nich některé vitamíny. Jen je potřeba vybrat si ty správné, esenciální.

Příjem vitaminů, minerálů, vlákniny a fytonutrientů je z přírodních látek největší z ovoce a zeleniny. Denní příjem by měl být 0,5 kg ovoce a zeleniny. U sportovce je to dolní hranice. Spotřeba se zvyšuje úměrně s mírou zatížení.

Příjem potravy má být rovnoměrný a vyvážený. Každé 2 – 3 hodiny bychom měli jíst, abychom zvládli 5 – 6 menších porcí denně. Jako sportovci však moc dobře víte, že v případě náročných a vícefázových tréninků se to zvládnout nedá. Proto jsou tu doplňky stravy, které v těchto situacích přicházejí do popředí. Pro dosažení těch nejlepších výsledků tvoří základ běžná strava doplněná o sportovní doplňky.