Karnitin je chemická látka, přesněji řečeno amoniová sloučenina, která se přirozeně nachází a tvoří v našem těle. Existují dvě formu karnitinu: L-karnitin a D-karnitin. Všeobecně se užívá název karnitin, je jím ale myšlena jeho biologicky aktivní L-forma. V těle savců se syntetizuje z esenciálních aminokyselin lysinu a metioninu v játrech, svalech a mozku. Aby k jeho tvorbě mohlo dojít, je zde nutná přítomnost vitaminu B6, niacinu, železa i vitaminu C. Takto vznikne přibližně 25 % L-karnitinu, zbytek přijímáme prostřednictvím stravy.
Hlavním úkolem L-karnitinu je přenos mastných kyselin s dlouhým řetězcem do mitochondrií, aby mohly být využity jako zdroj energie pro kosterní a srdeční svaly. Mastná kyselina ve formě Acyl-CoA, vytvoří komplex s karnitinem, tzv. Acylkarnitin a za pomocí enzymů prostoupí dovnitř mitochondrie. Zde karnitin mastnou kyselinu zanechá a vrací se zpět do mezimembránového prostoru. Po zpáteční cestě na sebe naváže toxické zbytky a podpoří jejich vyloučení ledvinami.
Karnitin se nachází pouze v potravinách živočišného původu. Nejbohatším zdrojem je ovčí, hovězí a jehněčí maso, dobrým zdrojem je také mléko. To je hlavní důvod, proč mají vegetariáni nižší hladiny karnitinu.
Nedostatek karnitinu vede k hromadění mastných kyselin s dlouhým řetězcem společně s dalšími toxickými látkami v organismu a může způsobovat odumírání buněk. Zdrojem energie se pak stává hlavně glukóza, dochází ale k nedostatku glukózy a poruše funkce jater. Nedostatek se projevuje hlavně u nemocných jedinců, veganům většinou nehrozí. Naopak nadměrný příjem karnitinu zatěžuje ledviny.
Při fyzické aktivitě se hladina acyl-karnitinu ve svalech zvyšuje asi na 5ti násobek. Denní dávky se pohybují od 500 mg, ve sportovních doplňcích vyhláška dovoluje maximálně 1000 mg. Při spojení s pestrou a vyváženou stravou je tato dávka zbytečně vysoká.
